Dea

Dea byla jezevčice po rodičích s PP. Ona PP neměla, jen jí z rodokmenu předků táta vybral toto zvláštní jméno. Byla náš první pes. Lépe řečeno rodičů. Rodiče si ji pořídili ještě dřív než nás. Byla to malinkatá kulička, černá s pálením. Místo obojku měla řemínek od hodinek a na vodítku chodila, jak táta často připomíná, jen proto, aby nepropadla mřížkou do kanálu Získala si i zapřísáhlého odpůrce psa v bytě (a nedejbože v posteli) - dědu. Už první noc spolu spali v jedné posteli.

Moc už si na ni nepamatuju. Byla to ale chytrá psí dáma, která moc neměla ráda děti, což nám několikrát dala patřičně najevo pokud jsme jí nechtěli dát pokoj. Měla ráda tenisové míčky, gumová kolečka, svůj klid a snesla se i s kočkami. Odchovala jeden vrh štěňátek, ze kterého jsme si nechali fenečku Bety. Dožila se tuším devíti let a v roce 1996 odešla za duhový most. S láskou na ni vzpomínáme